MOTO - DREAMS

Streetfighter Pepa Sršeň

2009-06-24T22:54:00.005+02:00

Pepu jsem potkal při tréninku na letišti nedaleko Lnář. Zrovna piloval svoje neskutečné drifty. Když potom slezl z mašiny, aby dal odpočinout tělu, neváhal se v klidu podělit o své zkušenosti s krocením litrové bestie. A tak jsem se ptal...

Jakže se má jít správně do toho náklonu? Víš co? Přijde mi, že se člověk musí pořádně uvolnit a pustit to tam za tím loktem, jakože to potáhnout za řidítko jen váhou těla. A co motor? Kolik výkonu mám mít na kole? Ne ne! Rozjeď si to na pětku, měj tam tak pět, šest tisíc otáček, aby motor dával jen tak trošku výkonu, jinak ti to rovná motorku, pak to tam pusť. Ruce na řidítkách pěvně, ale ne křečovitě a netahej za řidítka. Motorka se řídí hlavně nohama! Pořádně se zapři do stupaček a nohu musíš mít na stupačce tak akorát, pěkně v předu u špičky, aby si v nich měl cit. No a pak už jen kolínko ven... a nelekni se až se poprvé dotkneš :-)

Heleď a jak děláš ty šílený drifty? No, to jsem se učil docela dlouho. Rozjedu si to tak na 190 a skopnu to na jedničku... Cože?!? Jo, a pak dělám rukou na spojce něco podobného jak funguje antihopingová spojka, mašinu hodím do boku a zadní brzdou si řídím sklon... Teda, tak to asi s ABS zkoušet nebudu, co? Nee, to fakt nezkoušej :-)

Sršeň je prostě a jednoduše s tou svou mašinou srostlý. Taky už má lékařsky ověřitelný výskyt titanu v kostech :-)

Slovo dalo slovo a za 14 dnů se na letišti konala akce Motonebe 2009, na které Pepa vystupoval se světovou špičkou, přijel jsem tedy udělat pár fotek, nacvakat si reportáž, podívat se co všechno jsou lidé schopní udělat... Tady je galerie pro Pepu Sršně.

Bohumil Hrabal - František Šťastný

2009-05-21T22:58:00.003+02:00

Narazil jsem na úžasnou ukázku z povídky„Smrt pana Baltisbergra“ ze sbírky „Perlička na dně“. Vychutnejte si češtinu podle pana Hrabala...

...A František vjel do Farinových zatáček ještě přesněji, odvážněji, už nejel pro lidi, ale pro sebe, jel skoro ve stopách té představy, jak se vůbec má jezdit, jen pro tu rozkoš, hvízdat si to po hranici života. A Osud mu taky dneska přál. Cítil to ve všech pohybech. Také diváci se vzpamatovávali a už se tak nebáli, když viděli tu jistotu. Poslední kolo jel František Šťastný takovým tunelem, údolím vystlaným z jásotu hrdel, rukou, kapesníků a všeho ostatního, čím jen se dá vyjádřit nadšení. A tak místa k sezení, jakmile se přiblížil, měnila se v místa k stání.

Hořice 2009

2009-05-18T23:14:00.002+02:00

Ahoj lidi,

tady je obrazový příspěvek k závodům v Hořicích. Nepřijde mi příliš důležité se k tomu nějak více rozepisovat -na webu bude plno článků o letošním ročníku 300 zatáček Gustava Havla.

Tady je fotogalerie závodníků...

A tady reporážních záběrů kolem...

Prvomájová vyjížďka

2009-05-06T21:03:00.005+02:00

Na prvního máje se koná na Plzeňsku zahájení motorkářské sezóny. Všichni se sjedou a navracejíc se ke zdroji, zaparkují přímo v Prazdroji:-) Letos více než tisíc mašin pohromadě a ještě mnohem více lidí. Bylo tu k vidění hodně....

Neuvěřitelně velkolepý odraz lidské touhy - touhy po svobodě.

Díky inteligenci, zručnosti a uměleckému vyjádření člověka tu stály vyšperkované stroje všemožných kategorií a parádně odrážely nátury svých pánů a paniček - hospodských povalečů, studentů, dělníků, kariéristů, extrémistů, odpadlíků, cestovatelů či sportovců...

Tady je galerie fotografií

Thassos

2009-04-22T00:04:00.004+02:00

Lucie: Společně na dvou kolech. Jak to celé začalo…

Pojďte nahlédnout ke kořenům naší postupně se rozvíjející vášně – divoké a nespoutané jízdy na dvou kolech…

První seznámení s jízdou na motorce proběhlo během pozdně letní dovolené na řeckém ostrově Thassos. Návštěvu zvolené destinace jsme dopředu nijak neplánovali. Chtěli jsme se trochu ohřát, vykoupat v moři a dát si malou túru po horách. Vybrali jsme malý řecký ostrov ležící v severním Egejském moři…

Nejvhodnějším způsobem, kterak efektivně prozkoumat tento malý ostrov, bylo formou okružní jízdy v zapůjčeném autě či na skútru. O možnosti okusit „silnější“ motorku jsme tehdy ještě netušili…

Po několika dnech strávených opalováním na pláži a cachtáním se v moři jsme sedli na zapůjčený skútr značky Kymco o objemu 50 cm³ a rozhodli se projet ostrov křížem krážem. Začátky s Kymcem nebyly lehké. Nejprve nám nešel nastartovat, později nám zcela nečekaně odmítl poslušnost během výletu na jih ostrova. Tehdy jsme strávili pár příjemných hodin pod košatým olivovníkem čekaje na přivolaného mechanika.Těžké začátky však byly úspěšně překonány a pak přišly jen samé příjemné chvilky na cestách kolem ostrova. Na Kymca vzpomínám ráda, zejména vybavím-li si jeho statečnost při překonávání vzdáleností v nerovném horském terénu. Kymco se stal prvním motocyklem, kterého jsme společně s Honzou osedlali.

V samém závěru dovolené jsme se dozvěděli o možnosti zapůjčení motocyklu „silnějšího“ ražení. Honzovo srdce zaplesalo. Pár dnů dovolené ještě zbývalo, peněz rovněž a šlo se vybírat. Zanedlouho jsme měli na jeden den k dispozici motocykl značky Honda XR 125 L.

Během jednoho dne jsme dokázali projet celé vnitrozemské pohoří ostrova, dostat se na jeho nejvyšší vrchol Ypsario (1205 m), vrátit se ve zdraví do hotelu a následně vyrazit na večerní projížďku do hlavního města Limenas.

Pocity, které jsem prožívala při prvním usednutí na motorku si dnes vybavuji jen mlhavě. Strach a obavy byly jistě přítomny, zejména při prvním zakušeném zrychlení či ostřejší jízdě na rovném úseku. Nezbývalo nic jiného než věřit řidičovým schopnostem a odevzdat se divoké jízdě…

Tak a takhle to celé začalo…

Honza: Je tomu už tři roky co jsme si s Lucií vyrazili odpočinout na Thassos. Když jsme si dosyta prosvítili a prosolili těla vyrazili jsme na vyjížďky a na procházky po ostrově. Narazili jsme tak na pěknou půjčovnu motocyklů - samé nové stroje od padesátek až po půllitry. Přímo před vchodem stálo vysoké jednoválcové půllitrové enduro. Koukám na tu mašinu a hádám zda bych na tom mohl jet. V tom přijde holčina a povídá mi: "Chcete se svést?" :-) Jasně... Sedám na tu kozu, opatrně vyjíždím, jedna, dva, tři. Při výjezdu z městečka se posunuji tak 50 km/h. "Zkusíme si co to umí", říkám si a otáčím plynem. V tom se odspodu ozve dunivý rachot a mašina letí v před jak po explozi, pořádný krouťák rve ruce, sotva se držím... Otočka k půjčovně. Přijíždím s úsměvem od ucha k uchu. "Beru, půjčuji, kolik za ní chcete?" "Bohužel tahle motorka je zamluvená, promiňte..." "A co nám můžete půjčit?" "Máme tady volnou jen Hondu XR 125" "OK"
Sedáme na půjčenou malorážku a vyjíždíme směr hory. Přejet na motorce hřeben hor, prozkoumat nová místa, slunce, žena... Dokonalé! Další splněný sen malého kluka. Sen, v jehož naplnění jsem ani nedoufal a přesto nám bylo umožněno...

Pokud chcete vidět více, podívejte se na galerii. Stačí kliknout sem...

Pár doplňkových snímků z digi je tady...

Pravé náklony

2009-04-18T13:44:00.004+02:00

Využili jsme úžasně čisté oblohy a rozehřátého asfaltu k potrénování pravotočivých zatáček. Na nedalekém přivaděči k dálnici se dá jezdit opravdu pěkně, kolem dokola, bez dávání přednosti v jízdě, na asfaltu bez prachu či jediné praskliny... jen ta svodidla by mohla krájet :-(

Rychlost s jakou se dají kulaté zatáčky projet je omezená pouze psychikou člověka a výběrem pneumatik. Až potom někde v dáli je konstrukce stroje.

Rozdrážděná Honda CBF 600SA na teplých Michelin Pilot Road II to je schopná jet ke 100 km/h. Bez problémů - pouze tělo protestuje a má pocit, že víc už to nejde, že k pádu není moc daleko. Oči hodně z blízka, v hlubokém nákonu, sledují rychle ubíhající asfalt, odstředivá síla tlačí mašinu ven, pryč ze silnice. Otočit plynem ještě víc, ještě víc to položit, přidat síle dostředivé. Věřit, že to dopadne, je jediná varianta...

Padat nikdo nechceme - tak ať to lítá :-)

Pod fotkou je malá galerie.

2009-04-12T18:09:00.000+02:00

Momentka - fotoprovokace pro majitele oranžových hraček KTM

BRUTAL ASSAULT 2008

2009-02-09T10:21:00.008+01:00

Galerie

Jeseníky

2009-02-01T14:06:00.005+01:00

Tady je odkaz na galerii